Rubriky
Symposia

Co je kritické myšlení?

Co vlastně je to kritické myšlení, o kterém tak často slyšíme? Nejde nám o přesnou vědeckou definici, jde o to, abychom jasně chápali, o čem tu budeme mluvit. Bohužel totiž platí, že co autor, to trochu jiné chápání toho, co je kritické myšlení.

Kritické myšlení je schopnost vytvořit si vlastní názor, založený na odůvodněném přesvědčení a schopnost jeho zdůvodnění a argumentace.

Trochu složité? Tak jednodušeji. Nejdříve ze všeho se pojďme zbavit negativního vyznění českého slova „kritické“, které evokuje podezřívavý až nepřátelský přístup. Původní řecké slovo (kritikos) takto negativní význam nemá, znamená prostě posuzování, hodnocení. Kritické myšlení je hodnotící myšlení, snaha vytvořit si co nejobjektivnější, nejpravdivější představu o tom, co se děje kolem nás.  Kritické myšlení nám umožňuje položit (si) správné otázky, zjistit si správné informace, správně pochopit jejich obsah i souvislosti a také si všimnout i toho, co v celkovém obrazu chybí.  Učí nás objektivně tyto informace zhodnotit, rozlišit pravdivé informace od nepravdivých, nebo alespoň důvěryhodné od nedůvěryhodných a na jejich základě si vytvořit vlastní názor, který je opřený o důkaz, který je co nejpravdivější, nebo alespoň co nejpravděpodobnější. Kritické myšlení zahrnuje i schopnost tento názor argumentovat a diskutovat o něm. Kritické myšlení není to samé jako řešení problému, je ale jeho důležitým předpokladem. Pomáhá nám vytvořit si vlastní přesvědčení, vlastní názor na svět, konfrontovat jej s názory živých (v reálném světě, či na internetu) či dávno mrtvých (ve vlastní či obecní knihovně).

Dnešní svět je složitý. Kriticky myslet proto není jednoduchý úkol. V obrovských hromadách informačního sena hledáme drobné jehly. Tyto kupy obsahují nejenom pravdivé, ale i nepravdivé informace, které je často těžké rozlišit. A aby toho nebylo málo, musíme si umět poradit i s některými vlastnostmi našeho mozku, které nám naši snahu o objektivní poznání občas pořádně komplikují. Můžeme se proto zeptat, zda jsme při složitosti dnešního světa, obrovském množství informací a vnitřních omezeních našeho kritického myšlení vůbec schopni?

Hodně to připomíná věčnou otázku, zda jsme schopni svobodné vůle. Přestože se mnozí filosofové domnívají, že je svobodná vůle nemožná a že jsme zcela determinováni evolucí, výchovou a vnějším prostředím, rozumná odpověď zní, ať je pravda jakákoli, že musíme jednat tak, jako by svobodná vůle existovala. Protože na tom je založena morálka, kultura, právo, a tím i fungování každé lidské společnosti. Podobná bude i naše odpověď na otázku možností kritického myšlení. Kriticky myslící člověk si musí být vědom vnějších vlivů i kognitivních omezení svého myšlení, a přitom být schopen přemýšlet a diskutovat o faktech, názorech, důkazech, hodnotách argumentech a opodstatněných pochybnostech.

Zbývá praktická otázka, zda a jak se dá kritické myšlení naučit. Odpověď na ni nebude úplně jednoduchá. Někteří autoři uvádějí příklady úspěšných kurzů kritického myšlení z celého světa, jiní stále pochybují o tom, zda se kritické myšlení vůbec dá naučit.

Nemůžeme rezignovat na snahu naučit (se) kritickému myšlení jen proto, že se ukazuje, jak je to složité. Kritické myšlení je nezbytnou dovedností budoucnosti a je třeba se na to začít připravovat. Především se to týká současných i budoucích žáků a studentů. Zvládneme-li je vychovat k zvědavosti, motivovat k přemýšlení, vést je k poznávacím ctnostem, naučit je metody kritického myšlení spolu se zvládáním argumentace a svobodné diskuse, budou mít nejenom větší šance dosáhnout úspěchů ve studiu i v životě, ale snad budou mít také schopnost poradit si s nenávistnými konflikty na internetu a možná časem i oživit naši chřadnoucí demokracii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *